Zdroj: http://3.bp.blogspot.com/_GwDYFxb8piY/TVGzHpEh2pI/AAAAAAAADXI/x5dyNrR55DY/s1600/g-cvr-110204-egypt-facebook-1026a.grid-6x3.jpg

Cílem této eseje je ozřejmit roli sociálních sítí během egyptské revoluce a vyzdvihnout některé dílčí aspekty, které podtrhávají význam sociálních sítí pro její samotný průběh. Pozornost bude zaměřena zejména na Facebook a Twitter. 

Facebooková revoluce?

Označení revoluce jako Facebook/Twitter revoluce je poněkud zavádějící. Nejednalo se online revoluci a sociální sítě nelze vnímat jako jediný, resp. zásadní spouštěč nepokojů. Vzhledem ke špatné politické, ekonomické i sociální situaci, která panovala v Egyptě, bylo do jisté míry pouze otázkou času, kdy se Egypťané postaví proti represivnímu režimu. Vysoká inflace, růst cen potravin a nedostatek pracovních příležitostí v kombinaci s autoritářským vedením země představovalo samo o sobě sud se střelným prachem, který čekal pouze na vhodnou příležitost k tomu, aby explodoval. Nikdo ovšem nepředpokládal, že tuto záminku může poskytnout smrt jednoho muže v Tunisku, která iniciovala sled událostí končící pádem Benalího režimu. 

Přesto internetu a sociálním sítím nelze upírat roli, kterou sehrály jako důležitý komunikační prostředek při organizování protestů a mobilizaci širší vrstvy obyvatel. Sociální sítě pak fungovaly jako jistý urychlovač. Nepokoje a jejich šíření bylo uspíšeno a zintenzívněno právě za masivní podpory sociálních sítí a dalších online programů jako je YouTube či sdílení obrazových záznamů Flickr.

Počty uživatelů

V Egyptě žije na 80 miliónů obyvatel, přičemž výraznou většinu tvoří lidé mladší 30-ti let. Celkový počet Egypťanů, kteří jsou internetovými uživateli je odhadován na 17 miliónů. Z čehož celých 5 miliónů Egypťanů využívá služeb Facebooku. Jinými slovy 30% internetových uživatelů v Egyptě pravidelně navštěvuje stránky Facebooku. Většina uživatelů Facebooku je navíc velmi mladých (3 milióny jsou ve věku pod 25 let). Pro porovnání těchto čísel - v Německu (stejný počet obyvatel) se počet pravidelných návštěvníků Facebooku odhaduje na 14 miliónů. 

Důležité je rovněž zmínit způsob připojení k internetu. Egypťané se (podle marketingového výzkumu organizace Spot-On PR) k internetu připojují hlavně skrze své mobilní telefony. Navzdory špatné ekonomické situaci jsou mezi Egypťany rozšířené nejnovější typy tzv. chytrých telefonů, které jsou schopny připojit se k bezdrátovému internetu a sdílet kvalitní fotografie či videoklipy.

Význam sociálních médií v průběhu revoluce 

Každý ke svému životu potřebuje informace. V nedemokratických zemích je šíření informací předmět, na který udržuje monopol režim. Egyptský režim (tak jako mnoho dalších autoritativních režimů) zakládal část své moci na cenzuře médií a distribuci informací uvnitř společnosti. Tato taktika byla možná ještě tak před 10 lety. Avšak s rozvojem komunikačních nástrojů a s navýšením jejich dostupnosti řadovým obyvatelům byla monopolní pozice režimu na poskytování informací silně narušena.

S rozvojem internetu, sociálních sítí se vytvořil paralelní prostor, který umožnil relativně svobodnou komunikaci, šíření informací a  sdílení fotografií či videí (dříve se nejdříve konaly tajné schůzky, které naplánovaly další kroky, ale zároveň existovalo vysoké riziko policejního zátahu již v počáteční fázi). Tento proces pak kulminoval v posledních dvou měsících. Sociální sítě se staly prostorem, ve kterém se lidé organizovali proti režimu; ve kterém si vyměňovaly protirežimní informace; ve kterém sdílely fotografie a videa z demonstrací včetně represivních zásahů policejních složek. 

Sociální sítě se uplatnily zejména jako platforma pro organizaci a koordinaci protestů. Někteří je dokonce přirovnávají k moderní podobě pátečních modliteb v mešitách, které byly často využívány právě k výzvám k demonstracím. Samotné demonstrace měly minimální formální organizaci. Scházel jim jasný vůdce či skupina, která by svoji autoritou protesty zaštiťovala. Z tohoto důvodu plnily sociální sítě fundamentální roli v koordinaci protestů. V praxi se uplatnil zejména Facebook, kde funkce ‚event‘ umožňuje potvrdit účast na plánované události.

Během revolučních dní se dokonce sociální sítě (YouTube) staly zdrojem informací o dění pro vysílání zahraničních zpravodajských kanálů. Nabyly funkci bumerangu. Natočená videa, fotografie umístěné na sociálních sítích, Youtube, Flickru atd. se skrze zahraniční satelitní kanály dostávaly zpět do Egypta (důvod horlivé snahy režimu zabránit al-Džazíře ve vysílání). Tento efekt byl velmi důležitý, protože egyptská státní média nadále vyjadřovala podporu Husní Mubárakovi. 

Režim samozřejmě záhy rozpoznal význam sociálních sítí v organizaci protestujících. Přikročil k zcela přirozenému kroku – na několik dní (5 dní) zcela zablokoval internet a telefonní sítě. Specifikum Facebooku je takové, že nelze zablokovat pouze dílčí skupiny. Lze jej zablokovat pouze celý a to vzhledem k počtu jeho uživatelů (který se pohybuje okolo 5 miliónů) nebylo ze strany režimu předtím žádoucí jako dlouhodobý krok.

S nárůstem intenzity demonstrací ovšem tento krok byl nutný. Samozřejmě omezil možnosti organizace dalších protestů. Avšak v té době již byla nezbytná mobilizace obyvatel již iniciována. Množství mobilních telefonů mezi Egypťany (podle odhadů mobilní telefony používá na 80% Egypťanů) pak nadále dokumentovalo dění v ulicích a během demonstrací. Později se pak záběry dostaly na internet a přispěly k informování o dění v Egyptě nejen v zahraničí, ale i v samotném Egyptě. Množství videí i fotografií přebírala například panarabská zpravodajská stanice al-Džazíra.

Slabiny sociálních sítí

Význam sociálních sítí spočívá v možnosti organizace většího počtu lidí. Avšak je nutné mít na paměti, že samotné sdružování lidí online a online organizace protestů nemusí přinést závratné výsledky (příkladem by mohl být duben 2008 – organizace lidí na podporu stávky dělníků za větší platy – účast přislíbena desítkami tisíc lidí, ale pouze malý zlomek skutečně přišel). 

Dalším aspektem, na který je nutné v souvislosti se sociálními médii upozornit, je šíření neověřených informací. Některé mohou být značně hyperbolické a mohou vést ke zkreslení skutečné situace. Tento efekt se nevyhnul ani egyptským protestům. Týkalo se to například zprávy o útěku Husní Mubáraka, která byla záhy masivně rozšířena a dokonce ji přejaly některé přední zahraniční kanály. Někteří považují toto za ilustrativní příklad irelevantnosti sociálních sítí, která slouží k šíření triviálních informací, a jejich role je tak značně nadhodnocena.

Předmět relevantnosti či irelevantnosti informací šířených sociálními médii ovšem nic nemění na faktu, že sociální sítě pomáhají vytvářet jistou spojitost a soudržnost mezi konkrétními lidmi. V tom také spočívá jejich slabina. Jsou přístupné všem bez rozlišení včetně prorežimních pochopů. Režim tak může sociální sítě využít ve svůj prospěch. V Íránů např. režim pečlivě sledoval dění na sociálních sítích a následně jej používal j šíření dezinformací. 

Konkrétní významné FC stránky hrající roli v egyptské revoluci

Harakat aš-šabáb sitta abríl (Mládežnické hnutí 6. dubna)

Jedná se o skupinu, která byla založena již před 3 roky v dubnu 2008 ve snaze podpořit stávkující káhirské dělníky a vyjádřit nesouhlas se situací v palestinské Gaze. Postupně se tato skupina transformovala do platformy pro diskuzi mladých vzdělaných Egypťanů, kteří se většinou předtím nijak politicky neangažovali. V současné době má okolo 85 tisíc příznivců a z jejích řad pochází zástupci mladé generaci v současných politických jednáních.

Kulná Chálid Saíd (Všichni jsme Chálid Saíd)

Tato facebooková skupina byla založena v červenci 2010 a během velmi krátké doby si získala výrazný počet fanoušků. Na počátku revoluce se jejich počet pohyboval okolo 400 tis. Nyní ovšem dosahuje k jednomu miliónu.

Vznik této stránky je úzce spojen s příběhem Chálida Saída, 28-tiletého egyptského blogem z Alexandrie. Chálid Saíd byl v červenci 2010 zatčen a umučen k smrti. (Chálid na svém blogu zveřejnil video, na kterém mezi sebou policisté dělí zadržené drogy. Po jeho smrti se objevily prorežimní propagandy, že Chálid byl sám drogově závislým a svá zranění si způsobil sám. Nicméně policejnímu násilí prakticky v Mubárakově systému nestála žádná překážka v cestě – pokud by se policejní násilí ‚prokázalo‘ hrozilo by jeho činitelům pokuta ve výši 30EUR či maximálně půlroční vězení). pozn. Policisté, kteří umučili Chálida k smrti, byli v nedávném soudním procesu odsouzeni na 7 let  vězení.

Stránka ‚Všichni jsme Chálid Saíd‘ vznikla z iniciativy Wáila Ghoníma, který je zároveň výkonným ředitelem Googlu pro oblast BV. A mnozí tento krok vnímají jako zlomový okamžik. Samotný název skupiny výstižně shrnuje situaci všech Egypťanů za Mubárakova režimu. V zemi je platné stanné právo od roku 1981, které dává policii doslova nadpozemskou moc. Do vězení se mohl dostat kdokoliv a kdykoliv. 

Počet příznivců této stránky od července narůstal. Avšak doslova raketový nárůst fanoušků byl zaznamenán během posledních týdnů, kdy se jejich počet zdvojnásobil a předčil tak v počtu stránky jiných významných subjektů jako např. al-Džazíry, CNN, či oficiální stránky George Bushe (756 tisíc).

Zakladatel stránek Wáil Ghoním byl  v počátku demonstrací zatčen (28. ledna a propuštěn byl až po několika dnech (údajně na tlak Googlu; 7. února). Po svém propuštění poskytl velmi emociální rozhovor v populární egyptské talk-show. A mnozí tento rozhovor označují za další klíčový okamžik, který vyburcoval doposud nezúčastněné obyvatele zúčastnit se protestů a stávajícím protestujícím připomněl důležitost okamžiku. Někteří jej záhy označily za vůdce mladých protestujících Egypťanů. Vznikla FC stránka ‚Pověřuji Wáila Ghoníma jednat ve jménu egyptských protestujících‘ (ufawidu Wáil Ghoním lit-tahaduth bi-ism ath-thawár misr), která jenom od 7. února získala na 290 tisíc fanoušků.

Závěrem…

Sociální sítě sehrály nesporně významnou roli v egyptské revoluci. Pokud si položíme otázku, zda jsou sociální média prapůvodem revoluce? Odpověď zní: nikoliv. Ovšem pokud se zeptáme, zda uspíšily revoluční vývoj a svržení Mubárakova režimu? Pak odpověď zní: naprosto jednoznačně.

Autorka vyštudovala blízkovýchodné štúadia a medzinárodné vzťahy na Západočeskej univerzite v Plzni. Absolvovala stáž NGO v Káhire (CIDT). Momentálne si robí doktorát na univerzite v Mníchove.